15 příkladů jak prospět ŽP
--- k bodu 7 o ŽP

Zpět na DESATERO PRO PREVENCI -
(do stejného místa v textu se vrátíte šipkou „zpět“ na horní liště)

Toto téma je nedokončené – budu ho ještě doplňovat.

Úvodní teze:

V ČR máme 2 nepříznivé výchozí podmínky –> musíme se ŽP věnovat víc než jiní:
1) Nesousedíme s mořem, odkud jedině může foukat relativně čistý vzduch. Naopak, jsme obklopeni jen stejně průmyslovými zeměmi, odkud může přijít jen obdobně znečistěný vzduch, jako odchází od nás.
Naopak, ze všech 4 stran k nám proudí zase jen ten znečistěný průmyslem u sousedů.
2) Jsme obklopeni horami = v kotlině, kde se emise hůř ředí do okolí, zvláště v bezvětří.

.
K tomu máme asi nejhorší preference ve stravě a životosprávě, jaké lze vymyslet.
Pak máme ~nejhorší úmrtnost na světě na mnoho rakovin i ♥ nemocí - a teď i na C19.
(Je normální, že ji máme horší i než země s nejhorší hygienou a zdravotnictvím na světě?)

ČR má ovšem i 1 výhodu:
Do ČR nepřitéká znečistěná voda od sousedů, protože všechny naše řeky pramení u nás.

.

Prvních 15 příkladů možné pomoci ŽP

1. 1)Dělat mapy zdraví - 3 typy map odhalujících zdroj zátěže z ŽP:  (1) úmrtnosti (registr rakoviny – pro jinou nemoc neexistuje), (2) délky dožití a (3) výskytu stoletých (navzájem si ověřují hodnověrnost) (validita: jen vliv ŽP má příčinnou souvislost s adresou)  Viz poznámky dole. 

2. 2)Dělat vše proti antibiotikům (AB) v ŽP a tím vymírání mikrobiomu ŽP:  Omezit maximálně nepříčetné podávání antibiotik (AB) dobytku (preventivní, hromadné a masivní) a zcela zabránit jejich přenosu do ŽP skrz močůvku a kejdu.  

3. 3)Dělat vše proti pesticidům aj. jedům v ŽP a tím vymírání hmyzu: Též proti mechanickému ničení hmyzu: Nesekat trávu. A pokud, ne rotační sekačkou. (jedině lištovou, kosou, ovcemi). Jediné posekání trávy rotační sekačkou zabije 40% většího hmyzu v trávě a slisování sena dalších 40%.Největší omyl je pálení biomasy. To upálí 100% hmyzu. Též jen vyčerpává půdu a mění živiny v kouř a popel. Kdyby se místo toho biomasa zaorávala, obohatilo by to mikrobiom půdy a zlepšovalo schopnost půdy zachytávat a využívat vodu. 

4. 4)NEVÝHODA č. 2 (obklíčení ČR horami) by se dala ~ zvrátit ve VÝHODU využitím hřebenů hor pro větrné parky. Podporovat též rodinné pomalé svislé turbínky (viz Zeměloď) či vodorovné válce v řece. 

5. 5)Prodávat v této situaci elektřinu do ciziny (dokud tu běží uhelné elektrárny) = zločin poškozování nár. zdraví.
   (≡ jako vést z komínu uhelné el. v SRN rouru až na naše území). Odporuje to fakticky (ne §) i zákazu dovozu odpadů (který jsem zakotvil asi v r. 1990 v Zákoně o odpadech). Tj. v SRN mají naši elektřinu, ale emise z její výroby máme my.. 

6. 6)Masivní podpora obnovy rybníků: kde byly, a jáma nejde využít lépe (primárně pro vodu, ne ryby) 

7. 7)Osazovat remízky (a orat) po vrstevnici. Nejen na polích – pro zadržení vody. 

8. 8)Nechat si i po C19 to dobré pro ŽP: co lze, to vyřídit v Home office, telefonem (vč. Dr.) 

9. 9)Méně masa* (nehledě na Grétu) .Zlepšit tím soběstačnost ČR a lepší kvalitu všech potravin
   Na 1 kg masa je třeba 10-100x víc polí, chemie a vody než na 1 kg plodin (dle druhu)
   *To není újma, ale zisk. Nejzdravější lidé jedí ve stravě max. 2-5% masa (viz bod 8 Super-století lidé) 

10. 10)Co vyroste doma (na okně/záhonu) se počítá, je bio, čerstvé, šetří emise z aut i ŽP.
    U citrusů vypěstovaných v bytě máte ještě bonus, že můžete zužitkovat i kůru. 

11. 11)Osvobodit skleníky na J zdi od domovní daně. Skleníkový efekt = „+“ pro energetickou bilanci domku a ŽP. 

12. 12)Dešťovka: Jednoduše a nárokově: „Zadržíš 1 litr, dostaneš 1 Kč“ (a žádné doklady!)  

13. 13)Kotlíkové dotace: Podporovat raději nejefektivnější tepelná čerpadla = vzduch-vzduch. 

14. 14)Povolit odkup věcí (sběrné dvory, Kovošrot) = „+“ pro ŽP (nejšetrnější výroba = žádná výroba) 

15. 15)Státní aparát: ulehčovat, ne komplikovat život lidem i státu (= to nejhorší znečistění ŽP)
    1 příklad (z tisíců): Vymáhání mikro-dluhů: ➜ Aplikace na FÚ dluh do 10,-Kč automaticky SMAZAT! 

.

.

.

.

Mapa světa s pr. délkou dožití (z r. 2019)

.

1. 3 poznámky k bodu (1) = k mapám zdraví ( ~ RTG snímkům pro „pacienta“ o rozměru ČR ):
   (Zlepšení v př. Prahy by byl 1. semafor již na periferii a pak zelená vlna po celé SJ-magistrále)
   .

   1) Kuriozní výsledky pro jednotlivé ulice a domy:  

   Nevím proč, ale platí pravidlo, že horší než hlavní ulice s hustou dopravou je vždy ulice, která je s ní paralelní. Např.: Nejhorší ulice v Praze je Mánesova, ne s ní paralelní Vinohradská o 100 m dál. Nejhorší dům v Praze je v Dolní, ne v Nuselské, paralelní tepně o 100 m dál.. Nuselské údolí je horší než SJ magistrála, kde je zdroj emisí, ale ty škodí až o 100 m dál. Čím to lze vysvětlit? Zjistil někde někdo totéž?

.

2) Mapy dělat pravidelně a v max. detailu (Praha má def. 650 úz. j.),
Mapy nových diagnóz od ÚZIS nemají tak přímou vazbu na stav ŽP! (= ± vyhozené peníze)
Pak by bylo možné zlepšovat ŽP efektivně, přesně tam, kde to je nejvíc třeba. Bagatelizace ohnisek není vhodné řešení. Vhodnější je ověření stejnou mapou za jinou periodu a dalšími 2 typy.

1. 3) Ani znalost všech imisí by nedala tak jistý výsledek (neznáme váhu všech v celém čase). Ohnisko mohou ověřit další 2 typy mapy pro stejné roky + ta stejná pro jiné roky. Dosavadní mapy ÚZIS (jen diagnostikovaní, nejmenší území = okres, jen za 1 rok) nemohou odhalit „pachatele“.
   .
   

   .