50 esenciálních živin
tedy těch, které si neumíme vytvořit sami a musíme je přijímat z jídla
Zpět na Desatero pro prevenci
(do stejného místa v textu se vrátíte šipkou „ZPĚT“ na horní liště)
Tento seznam budu časem ještě upřesňovat
OBSAH
.
.
.
je nezbytný pro tvorbu barviv na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži, sliznicích
.
významně se podílí na udržování homeostázy (stálost a rovnováha) vápníku a fosforu, je důležitý pro správné fungování imunitního systému.
.
antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, má pozitivní vliv na pohlavní žlázy a správný průběh těhotenství.
.
zastavuje krvácení, je nezbytný v procesu buněčného růstu, pro metabolismus a mineralizaci kostí, pro metabolismus buněk cévní stěny.
.
ovlivňuje metabolismus (vstřebávání) cukrů v centrální nervové soustavě a ve svalech.
.
má klíčovou úlohu v oxidačním metabolismu.
.
výroba energie, hormonální a mozkový metabolismus, tvorba pigmentu v kůži, pozitivní vliv na cholesterol, oprava DNA.
.
účastní se metabolismu všech živin v těle
.
látky nezbytné k účinku více než 50 enzymových reakcí (tzv. koenzymy).
je důležitý pro metabolismus aminokyselin a mastných kyselin.
.
.
je to souhrnný název pro několik sloučenin, které mají jako centrální atom kobalt. Je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.
.
podporuje imunitu, vstřebávání železa, zvyšuje aktivitu mikrosomálních enzymů, urychluje detoxikaci cizorodých látek, v našem těle se podílí odhadem na 15 000 metabolických reakcích a na tvorbě všech důležitých hormonů a neurotransmiterů.
.
.
.
vyskytuje se v kostech, zubech, reguluje funkce nervů a svalů, příjem je regulován vitaminem D, parathormonem, kalcitoninem
.
vyskytuje se v kostech, zubech, v ATP (adenosintrifosfát)
podílí se na přesné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak, zajišťuje svalový tonus, napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí, ovlivňuje náš nervový systém, z těla se vylučuje kromě moči i potem.
základní kation mimobuněčné tekutiny, ovlivňuje objem plazmy, činnost nervů a svalů
v žaludečních šťávách
.
tvorba kostí, kofaktor enzymů
.
.
základní složka hemu v hemoglobinu, cytochromy v elektronovém transportním řetězci
.
kofaktor enzymů (hydroláz a transferáz)
.
.složka hormonů štítné žlázy (thyroxin, trijodthyronin), nedostatek v prenatálním období vede ke kretenismu, v dětství k omezení růstu, v dospělosti zvětšení strumy
.
trojmocný chrom ovlivňuje účinky inzulinu
.
.podstatná složka vitaminu B12
.
.součást cytochromu v elektronovém transportním řetězci
.
složka enzymů
.
antioxidant, společně působí s vitaminem E
.
kofaktor mnoha enzymů
u člověka jeho nezbytnost není prokázaná. Asi je prospěšný zubní sklovině.
.Výskyt: kopřiva
.
zvyšuje tvrdost kostí a zubů, nadbytek způsobuje hnědé skvrny na zubech
.
základní složka některých enzymů
.
pravděpodobně ovlivňuje vlastnosti buněčné stěny
.
.zlepšuje imunitu. 1g ω3: hl. kdo nejí ryby (ω9=¾ oliv. oleje)
.
ω6 máme ±dost
.
.
Esenciální AMINOKYSELINY ve Wiki
Semiesenciální = jen v době růstu – arginin.
Histidin je nově řazen mezi esenciální, nejen v době růstu.
Limitní aminokyseliny:
V metabolismu bílkovin (které jsou složeny z aminokyselin) platí dva důležité zákony:
Rubnerův zákon limitní aminokyseliny – využití aminokyselin z přijatých bílkovin závisí na obsahu nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny.
To znamená, že z přijatých aminokyselin se jich do vlastních proteinů zabuduje jen tolik, kolik odpovídá množství nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny. Protože aminokyseliny se v organismu neskladují, ostatní aminokyseliny jsou rozloženy, a to i tehdy, když v organismu panuje celkový nedostatek bílkovin.
Wolfův zákon nadbytku esenciálních aminokyselin
– ten varuje, že příjem libovolné esenciální aminokyseliny ve velkém nadbytku narušuje metabolismus ostatních aminokyselin a zesiluje projevy limitní aminokyseliny. Přitom limitní aminokyselinou se může stát libovolná esenciální aminokyselina, pokud je její zastoupení ve stravě nedostatečné. Nejčastěji to bývá lysin (málo je v obilovinách) a methionin (málo je zastoupen v luštěninách).
.
Zdroj: maso, drůbež, mléčné výrobky, kvasnice, ořechy, semena sezamu a slunečnice, rýže (hnědá), obiloviny, pohanka, čokoláda
.
Zdroj: maso, ryby, mléko, vejce, sýry (parmezán), kvasnice, ořechy, čokoláda
.
Zdroj: kvasnice
.
Zdroj: vejce, maso, sýry, kvasnice
.
Zdroj: vejce, maso, sýry, kvasnice
.
Zdroj: sýr parmezán (vysoký obsah), kvasnice, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole, arašídy
.
Zdroj: obilniny, ořechy (semena), maso, ryby, jogurty, vejce, kvasnice - chybí v zelenině a v luštěninách
.
Zdroj: maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, kvasnice
.
Zdroj: drůbeží maso, sardinky, losos, čerstvý tuňák, ořechy, semena, chřest, mungo fazole, ananas, špenát, banány, sýry tofu a cottage
.
Zdroj: ryby, drůbež, kozí sýr, čočka, kvasnice
.
.
.jsou to stavební prvky biomolekul (sacharidů, lipidů/tuků a bílkovin/proteinů).
.
.
.
.
.
.
.